Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin / Convention on International Trade in Endangered Species - CITES

Zkratka CITES, používána mezinárodně, je převzata z anglického názvu Convention on International Trade in Endangered Species, což v češtině překládáme jako Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin. Tato mezinárodní úmluva stanovuje a upravuje pravidla o obchodu s ohroženými druhy fauny i flóry a svými způsoby zabraňuje riziku vymírání volně žijících druhů. Staví mezinárodní obchod s ohroženými druhy pod kontrolu všech zemí světa snaží se docílit ochrany druhů před vyhubením vlivem neohleduplného a častého využívání k obchodním účelům. Úmluva se netýká domestikovaných druhů zvířat a kulturních rostlin, avšak kontroluje a omezuje obchod zejména s jedinci ohrožených druhů získaných z volné přírody, jedinců odchovaných v zajetí a v poslední řadě i člověkem vypěstovaných rostlin, které jsou ve volné přírodě ohroženy. V současné době zahrnuje CITES asi 5000 druhů živočichů a přes 28 000 druhů rostlin. Podle stupně ohrožení jsou rozděleny do tří kategorií, v CITES se tyto kategorie nacházejí pod přílohami I až III.

Příloha I, zahrnující okolo 675 živočichů a rostlin, zakazuje jakýkoli komerční obchod. Z fauny ČR je sem zařazován orel královský (Aquila heliaca), orel mořský (Haliaeetus albicilla), sokol stěhovavý (Falco peregrinus) a vydra říční (Lutra lutra). Příloha II obsahuje 3700 živočichů 21 000 rostlin, s nimiž je obchod regulován a monitorován. Z fauny ČR je zde zahrnuto mnohem více druhů, především potom všechny druhy dravých ptáků a všechny druhy sov. Z flóry ČR podléhá registraci především celá čeleď vstavačovitých (Orchidaceae), sněženka podsněžník (Galantus nivalis) a brambořík nachový (Cyclamen purpurascens). Druhy v příloze III jsou ohrožené na území určitého státu, který požádal o regulaci obchodu s nimi.1

Úmluva nadále kontroluje též obchod s neživou přírodou. Důvodem je množící se nelegální obchodování s produkty vymírajících druhů, pro příklad možno uvést rohy z nosorožců, kůže z plazů, kožešiny s kočkovitých šelem atd. Z neživé přírody je vývoz soustředěn především do východní Asie (Čína, Tchajwan, Korea, Vietnam) na výrobu tradičních léčiv.


1 PRIMACK, Richard B.; KINDLMANN, Pavel; JERSÁKOVÁ, Jana: Biologické principy ochrany přírody. Vyd. 1. Praha : Portál, 2001. ISBN 80-7178-552-0. s.188

Plnění závazků CITES v ČR

V České republice platí dle zákona č. 16/1997 Sb., že dovoz a vývoz živočichů a rostlin chráněných CITES povoluje Ministerstvo životního prostředí, které je výkonným orgánem CITES. Dle zákona č. 16/1997 Sb. je možno ukládat pokuty jak soukromým, tak i právnickýcm osobám až do výše 2 mil. Kč. Hlavním orgánem kontrolujícím CITES v ČR je Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Jejím úkolem je dohled na dodržování zákonů CITES. Pověřené osoby jsou oprávněny zjišťovat totožnost, pořizovat dokumentaci nebo odebírat vzorky z exempláře, případně ho zabavit. O další kontrolu CITES se stará Celní správa, která provádí kontrolu nad zbožím podléhajícím celnímu dohledu a má pravomoc podezřelé exempláře zadržet.1
Od 1.5.2004, den kdy vstoupila Česká republika do Evropské unie, vstoupil v platnost zákon č. 100/2004 Sb. o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů. Tento zákon nahradil dosavadní zákon č. 16/1997 Sb. o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

1 http://www.aquapage.cz/clanky/74-cites.html

Čeleď vstavačovité (Orchidaceae)

http://www.szestabor.cz/botanicka/photos/fsdendrobium_hybr_03a_mala.jpg

Tato čeleď se běžně označuje jako „orchideje“. Do čeledi patří asi 740 rodů s asi 22000 druhy. Zahrnuje byliny, často epifytní, hojně s mykorrhizou. Některé vstavačovité jsou nezelené obligátní saprofyty (Neotia – hlístník, Corallorhiza – korálice, Epipogium – sklenobýl, Limodorum – hnědenec), vyživují se tedy pouze rozkládajícími látkami. Nezbytnou podmínkou klíčení orchidejí v přírodě je přítomnost hub, téměř všechny druhy orchidejí mají mykorhizu i v dospělosti. Podzemními orgány jsou oddenky nebo hlízy, mají charakteristické tvary. Oddenek korálice (Corallorhiza) připomíná mořské korály, hlístník hnízdák (Neotia nidus-avis) má oddenek připomínající hnízdo hlístů. Hlízy vemeníku (Platanthera) připomínají dvě vemena, prstnatec (Dactylorhiza) má prstovitě rozeklané hlízy. Lodyhy jsou vzpřímené nebo poléhavé, u epifytů často šplhavé. Listy vstavačovitých jsou nedělené, jednoduché a celokrajné. Květy jsou téměř vždy oboupohlavné, většinou skládají hroznovitá květenství, v tropech také laty, u nás jen vzpřímené klasy nebo klasovité hrozny až hrozny. Nejčastěji mají jedinou tyčinku, která srůstá s čnělkou v sloupek. Pylová zrna jsou slepená v brylku. U mnohých vstavačovitých rostlin nastává ještě před rozvitím květů tzv. resupinace, semeník se skrucuje kolem své podélné osy a květ se tím otáčí o 180°, takže se pyskatý a ostruhatý okvětní lístek octne v dolejší části květu. Květy orchidejí opyluje převážně hmyz (blanokřídlí – včely a vosy, motýli, dvoukřídlí), ale některé tropické rody i kolibříci. Zbarvení květů způsobují flavony (světle žluté), flavonoly a anthokyany (červené, modré, fialové). Pro mnohé orchideje je typické, že v některých letech kvete na vymezené lokalitě množství jedinců, zatímco v jiných letech je počet kvetoucích individuí jen velmi malý, nebo nemusí být dokonce nalezena ani jediná rostlina. Plodem orchidejí je tobolka s obrovským počtem velmi drobných semen, která patří k nejmenším v rostlinné říši (hlístník hnízdák a okrotice mají semena o hmotnosti asi 0,000002 g). Pro svou lehkost jsou snadno roznášena větrem na velké vzdálenosti. Rozšířeny jsou téměř po celé pevninské části zeměkoule s výjimkou trvale zaledněných polárních oblastí a pouští. Nejpočetněji jsou zastoupeny v tropických pásmech všech světadílů, kde zejména v oblastech deštných pralesů a vysokohorských mlžných lesů je druhová pestrost vstavačovitých velmi vysoká. V deštných pralesech se vyskytuje 90% druhů vstavačovitých. Četnost zastoupení druhů vstavačovitých klesá od rovníku k pólům. Zatímco v tropech výrazně převažují epifytní druhy nad terestrickými, se vzrůstající zeměpisnou šířkou klesá počet druhů osidlujících stromy přes subtropy, kde se jejich poměr vzájemně vyrovnává, až do mírného pásma, kde jsou domovem výhradně terestrické druhy vstavačovitých.

http://www.cojeco.cz/index.php?id_desc=105087&s_lang=2&detail=1&title=vstava%E8ovit%E9