http://www.szestabor.cz/botanicka/photos/fsdendrobium_hybr_03a_mala.jpg
Tato čeleď se běžně označuje jako „orchideje“. Do čeledi patří asi 740 rodů s asi 22000 druhy. Zahrnuje byliny, často epifytní, hojně s mykorrhizou. Některé vstavačovité jsou nezelené obligátní saprofyty (Neotia – hlístník, Corallorhiza – korálice, Epipogium – sklenobýl, Limodorum – hnědenec), vyživují se tedy pouze rozkládajícími látkami. Nezbytnou podmínkou klíčení orchidejí v přírodě je přítomnost hub, téměř všechny druhy orchidejí mají mykorhizu i v dospělosti. Podzemními orgány jsou oddenky nebo hlízy, mají charakteristické tvary. Oddenek korálice (Corallorhiza) připomíná mořské korály, hlístník hnízdák (Neotia nidus-avis) má oddenek připomínající hnízdo hlístů. Hlízy vemeníku (Platanthera) připomínají dvě vemena, prstnatec (Dactylorhiza) má prstovitě rozeklané hlízy. Lodyhy jsou vzpřímené nebo poléhavé, u epifytů často šplhavé. Listy vstavačovitých jsou nedělené, jednoduché a celokrajné. Květy jsou téměř vždy oboupohlavné, většinou skládají hroznovitá květenství, v tropech také laty, u nás jen vzpřímené klasy nebo klasovité hrozny až hrozny. Nejčastěji mají jedinou tyčinku, která srůstá s čnělkou v sloupek. Pylová zrna jsou slepená v brylku. U mnohých vstavačovitých rostlin nastává ještě před rozvitím květů tzv. resupinace, semeník se skrucuje kolem své podélné osy a květ se tím otáčí o 180°, takže se pyskatý a ostruhatý okvětní lístek octne v dolejší části květu. Květy orchidejí opyluje převážně hmyz (blanokřídlí – včely a vosy, motýli, dvoukřídlí), ale některé tropické rody i kolibříci. Zbarvení květů způsobují flavony (světle žluté), flavonoly a anthokyany (červené, modré, fialové). Pro mnohé orchideje je typické, že v některých letech kvete na vymezené lokalitě množství jedinců, zatímco v jiných letech je počet kvetoucích individuí jen velmi malý, nebo nemusí být dokonce nalezena ani jediná rostlina. Plodem orchidejí je tobolka s obrovským počtem velmi drobných semen, která patří k nejmenším v rostlinné říši (hlístník hnízdák a okrotice mají semena o hmotnosti asi 0,000002 g). Pro svou lehkost jsou snadno roznášena větrem na velké vzdálenosti. Rozšířeny jsou téměř po celé pevninské části zeměkoule s výjimkou trvale zaledněných polárních oblastí a pouští. Nejpočetněji jsou zastoupeny v tropických pásmech všech světadílů, kde zejména v oblastech deštných pralesů a vysokohorských mlžných lesů je druhová pestrost vstavačovitých velmi vysoká. V deštných pralesech se vyskytuje 90% druhů vstavačovitých. Četnost zastoupení druhů vstavačovitých klesá od rovníku k pólům. Zatímco v tropech výrazně převažují epifytní druhy nad terestrickými, se vzrůstající zeměpisnou šířkou klesá počet druhů osidlujících stromy přes subtropy, kde se jejich poměr vzájemně vyrovnává, až do mírného pásma, kde jsou domovem výhradně terestrické druhy vstavačovitých.
http://www.cojeco.cz/index.php?id_desc=105087&s_lang=2&detail=1&title=vstava%E8ovit%E9
